přečkati dok. přestát 1 1. (též *přečekati Čel.) (co; ~) vytrváním po urč. dobu se dočkat, zprav. konce něčeho: p. bouři; to byly chvíle k nepřečkání; kdo přečká, dočká se (Herrm.) 2. (koho, co) přežít 1: matka přečkala syna; – noci nepřečká (Jir.); přen. šaty přečkaly novou módu 3. (co) přetrpět, vydržet (něco nepříjemného): p. šťastně všecko trápení (Herrm.)