přebíhati ned. 1. k přeběhnouti: p. koleje, přes koleje; – p. k nepříteli; – řidč. vojáci posedávali u cesty, protože tudy přebíhaly dívky (Maj.); – neklidně přebíhající prsty klavíristy; přen. úsměv jí přebíhal po tváři; mráz mu přebíhal po zádech; neos. řidč. mozkem jí přebíhalo (Staš.) probíhalo; – řidč. léta přebíhala a vše zůstávalo při starém ubíhala; – zast. nevím, co nad kopy dvě přebíhalo (Wint.) přesahovalo 2. sem tam po něčem pobíhat, pohybovat se: p. rozčileně po místnosti; stíny mihotavě přebíhaly po stěně; p. od jedné práce k druhé †3. (koho, 4. p., za kým) předbíhat, předhánět: hordy se hnaly dále, jeden přebíhaje druhého (Choch.); za tou by se byli ženichové jen přebíhali (Svět.) 4. řidč. směřovat, vést přes něco: uličky křižují se a přebíhají (Ner.) *5. měnit se 1, přecházet 1: kruh devatenáctý přebíhá v dvacátý (Mach.); — *přebíhati se ned. předbíhat se (Svět.)