přebytečný příd. přesahující předpokládanou žádoucí n. potřebnou míru, přebývající, zbytečný, nadbytečný: p-é zboží; p. tuk; p-á energie; → přísl. přebytečně: nemít p. peněz nazbyt; → podst. *přebytečnost, -i ž. (Kar.)