přecházeti ned. (3. mn. -ejí) 1. k přejíti: p. potok, hory, hranici; p. přes potok; p. ulici; přen. zeměmi přecházela válka; – vojáci přecházeli k nepříteli přebíhali; – p. od slov k činům; p. z obrany do útoku; hovor přecházel na děti; p. na jiná pracoviště; důchod přechází částečně na vdovu; řidč. publ. p. na nové metody začínat jich užívat; p. na několik stavů ujímat se jejich obsluhy; – p. z generace na generaci; půda přecházela do rukou lidu stávala se jeho vlastnictvím; jeho veselost přecházela na celou společnost šířila se; – jaro přechází v léto; rovina přechází v pohoří; láska přechází v zášť mění se; – pozoroval, jak lidé přecházejí kolem míjejí; přecházel kolem stánků; v zamyšlení už přecházel dům, v němž bydlel; – mraky přecházejí po nebi; přen. přes její rty přecházela studená slova; – (přes) jeho dotazy přecházel mlčením; p. podrobnosti; je to člověk významný, nelze ho p.; – zima přechází, nastává jaro; prudké vzrušení nepřecházelo; – přecházela je dobrá nálada, klid, trpělivost; vztek ho pomalu přecházel opouštěl; přechází ho, řidč. mu chuť k jídlu; přen. přechází nás chuť to podniknout; zdálo se, že ho to přechází; ♦ přechází ho (mu) zrak i sluch je oslněn, ohromen ap.; přecházel ho mráz; hrůza mě přecházela 2. k přechoditi 1: chřipka se nemá p. překonávat bez ulehnutí 3. (kudy; co; kde) chodit z místa na místo, sem a tam, z jedné strany na druhou: p. po světnici, světnici, světnicí; p. kolem stolu, před strážnicí přecházel voják; nemocný už přechází pomalu chodí, neleží