předběžný příd. 1. (též †předběžní Havl., Ner.) předcházející před něčím zprav. jako příprava; přípravný: p-é vyšetřování; p. výcvik; p-é vzdělání; p-á porada; návštěvy se přijímají jen po p-ém ohlášení; práv. p-é řízení; tech. p-é obrábění hrubé; voj. p-é nařízení týkající se příprav k bojové činnosti 2. předcházející před konečným řešením, mající jen informativní, ne konečnou platnost; prozatímní, zatímní: p. plán, rozpočet; p. odhad, náčrt; p-á přihláška nezávazná 3. pohybující se n. běžící před něčím: voj. p-é vozy (u obrněného vlaku) ploché železniční vozy zařazené před bojovou soupravou; → přísl. k 1, 2 předběžně: p. něco prostudovat, ohlásit předem; zast. chyby, které jsem p. vytknul (Ner.) předtím, dříve, svrchu; – odhadovat něco jen p. prozatímně; → podst. předběžnost, -i ž.