předejíti dok. (1. j. -jdu, rozk. -jdi, -jděte, min. -šel, podst. -jití, přech. min. -šed) 1. (koho, co) rychlejší chůzí předhonit, předstihnout: p. průvod; předešel ho rychlým krokem; přen. pověst předešla tuto setninu (Jir.) byla na místě dříve 2. (koho, 4. p.) porušit pořadí a dostat se k něj. cíli neoprávněně dřív než jiný; předběhnout 2: dej pozor, aby tě někdo nepředešel 3. (koho, co) učinit něco, dosáhnout něčeho ap. dřív než jiný; (koho, co; řidč. komu, čemu) učinit něco dříve, než něco nastane ap.; (časově) předstihnout, předběhnout 3, předhonit 2: chtěla to udělat sama, ale on ji předešel; na jaře zemřel on, žena ho předešla o rok; předešel svou dobu (svými názory ap.); – p. události; snažil se p. její přání splnit je dřív, než je vysloví; vy jim chytře předejdete (Ner.); p. matčině poznámce (Neff); p. někoho příkladem 4. (čemu; co) předem něčemu zabránit, něco zamezit: p. nebezpečí, pohoršení, sporům; p. nemoci, nemoc †5. stát se, být před něčím: vykládal obšírně vše, co předešlo bylo (Pal.) 6. p. si (koho, 4. p.) získat něčí přízeň, naklonit si někoho pro svůj záměr: p. si matku své nevěsty; — předejíti se, řidč. předejíti dok. (o hodinách) zrychlit chod proti normálnímu chodu; předběhnout se: hodinky se mu o mnoho předešly, řidč. hodiny předešly; — ned. předcházeti, p. se