předplatiti dok. (3. mn. -í, trp. -cen) (komu co; †koho, 4. p., nač) objednat a napřed zaplatit jisté množství věcí téhož druhu postupně, jednotlivě po urč. dobu odebíraných; abonovat: p. (si) noviny (poněk. zast. p. na noviny Havl., Svět.); p. obědy na měsíc; p. si divadlo; být předplacen na rok; předplatil mne na Pražského posla (Něm.) zaplatil za mne předplatné; — předplatiti se dok. poněk. zast. (nač; ~) stát se předplatitelem něčeho, předplatit si něco; abonovat se: p. se na časopis, na cyklus koncertů; — ned. předpláceti, p. se