předsevzíti si (†sobě Jir.) (†předevzíti si Klicp., Něm.) dok. (*1. j. -vezmu, *rozk. -vezmi, min. -vzal, trp. -vzat, podst. -vzetí) (co) kniž. pojmout úmysl, záměr něco vykonat; rozhodnout se (pro co), umínit si: předsevzala si, že už o tom nebude mluvit; co si jednou předsevezme, od toho neupustí; pevně si předsevzal zbavit se dluhů; hrdinství v noci pro druhý den předsevzaté (Ner.); předsevzatý cíl; — předsevzíti (†předevzíti Pal.) dok. poněk. zast. kniž. (co) pustit se do něčeho, podniknout 1: p. prohlídku (Arb.); hrabě ji (revizi účtů) předsevzal a strnul (Jir.); s většími (dětmi) se předsevzaly počátky počtův (Rais) probraly; — ned. předsebráti si, p.