představiti dok. (3. mn. -í) 1. (koho, 4. p., komu; koho) uvedením jména někoho osobně seznámit s někým: představil nám svou ženu; dal si ho p. 2. (co, koho komu) (veřejně) předvést, názorně ukázat (pro poznání); poněk. zast. předvést 2, ukázat (vůbec): výstava představila obecenstvu dílo mladého umělce; chtěl soudruhům p. své krajany v nejjasnějším světle (J. Mar.); – poněk. zast. p. (dětem přičinlivé děvče) za příklad (Svět.) dát; kniha představila řadu nových souvislostí ukázala 3. poněk. zast. (komu co, koho; co) předvést slovem n. obrazem; znázornit, zobrazit, vylíčit, zachytit; zast. vyložit a dát k rozvaze, často s varováním: autor představil čtenáři ve zkratce rozhodující události; jest na nich (obrazech) představeno, jak... (Prav.); – zast. představil mu všechna nebezpečí, jakým se všanc vydává (Havl.) 4. (koho, 4. p.) předvést 3 (herecky), zahrát; zř. (co) ztělesnit podstatné vlastnosti něj. směru ap., reprezentovat: dovedla výborně p. naivku; – zápas o svobodu ducha představený nejuvědoměleji Vrchlickým (Pražák) 5. poněk. zast. (koho, co čemu) postavit v čelo něčeho, učinit nadřízeným, představeným někoho: úřady zemské byly představeny úřadům krajským 6. poněk. zast. (co komu, čemu, před koho, co) umístit, postavit (před koho, co), vystavět (před čím): okoušel ovoce a mléka, jež mu byla představila (Něm.); p. krátkozrakým očím, před oči skla; přen. hra chce p. životu zrcadlo nastavit; představené pilíře; šach. p. kámen táhnout jím tak, aby bránil protivníkovu kameni v působení; — představiti se dok. 1. (~; komu) uvedením svého jména se osobně seznámit s někým: vešel, pozdravil a představil se; zapomněl se nám p.; jít se p. na nové pracoviště 2. (komu; komu jak; ~) (veřejně) se ukázat pro poznání; poněk. zast. (komu) předvést se, ukázat se: nová vláda se představila sněmovně; pěvecký sbor se představil obecenstvu koncertem v Domě umělců; hráči se (v zápase) představili jako mužstvo vysoké úrovně ukázali, že jsou; – poněk. zast. výjev ten se mu představil na oči (Hál.); teď se mi jasně představila druhá pravda (R. Svob.) *3. (před koho, co) postavit se: ve dvanáct hodin představil se před něj čert (Č. lid); — představiti si dok. (co, koho) udělat si (v mysli) o něčem představu; v představách, v mysli vytvořit: představte si širokou řeku; neurčitě si p. všecky důsledky; představil si ji jako malé děvčátko; představ si sám sebe v té situaci; – letmo si představil domov vzpomněl si na něj; představil si, jak poprvé přišel do tohoto kraje (J. Mar.); – rozk. způs. představ(te) si hovor. expr. mívá platnost upozorňovací, zdůrazňovací: jen si představ, že je ještě svobodný pomysli si; — ned. představovati, p. se, p. si