předstih, -u m. (6. mn. -zích) 1. řidč. předstižení, předstihování: konkurenční p. 2. časová, vzdálenostní n. jiná výhoda, kt. má někdo, něco před někým, něčím; náskok 1: mít, získat p. před někým, něčím; časový p.; p. o 7 bodů; tech. časový rozdíl mezi dvěma fázemi technické činnosti; motor. zapalování výbušné směsi před dosažením horní mrtvé polohy pístu (úvrati), předzápal