předurčení [přet-u- i předu-], -í s., předurčenost, -i ž. 1. skutečnost n. stav, kdy je někdo předem určen k něčemu, něco určeno předem: mít zvláštní p-í; není žádného p-í; osudová p-ost; p-ost herecké postavy textem 2. filos. (idealist.), náb. predestinace 2