přeháněti ned. (3. mn. -ějí) k přehnati 1-4: ovčák přehání ovce přes lávku; p. dobytek z louky na louku; vítr přeháněl mračna po obloze; – p. otužování, sport; nepřeháním, řeknu-li, že...; pověst přehání; někdy trochu přehání; – řidč. průmysl přehání sama sebe (Pfleg.); – zast. p. zvíře přes jeho sílu (Doucha); chem. p. organickou sloučeninu; — přeháněti se ned. k přehnati se 1: přes vojsko sražené k zemi přeháněl se zástup (kořistících) (Vanč.); mraky se přeháněly sem tam