přehlédnouti, ob. přehlídnout (†přehlednouti Hál., Svět. aj.) dok. (min. -dl, trp. -dnut) 1. (co) v celku zrakem obsáhnout: ze svého místa přehlédli dobře celý sál; k nepřehlédnutí dlouhá řada aut; přen. p. divadelní představení poslední doby (Ner.) posoudit 2. (co, koho) přelétnout (ve význ. 5) zrakem, zběžně prohlédnout; uvidět, spatřit: letmo p. přípis; mžikem ho přehlídla od hlavy do paty (Jir.); – přehlédl kus světa 3. (co) učinit prohlídku; prohlédnout 4; přezkoumat, zrevidovat: p. zeleninu uloženou v písku; – přehlédl a zrevidoval svá starší díla; p. něčí překlad; poněk. zast. knih. přehlédnuté vydání 4. (koho, co) nespatřit (koho, co), nevšimnout si (koho, čeho); nevěnovat někomu, něčemu pozornost, (úmyslně) pominout: v průvodu ji přehlédl; přehlédl, že má nové šaty; – p. hrozící nebezpečí; přehlédli ho při výběru reprezentantů; musil bratříkům leccos p. (Jir.) prominout *5. (co) podívat se přes něco: přen. kdyby byl měsíc přehlédl střechu statku, byl by se zalekl (Třeb.); — přehlédnouti se dok. špatně se podívat, špatně něco uvidět: přehlédl se a vzal jiný klobouk; možná, že ses přehlédl; — ned. přehlížeti, přehlédati, přehlídat