přehnati dok. (1. j. -ženu, rozk. -žeň) 1. (co, řidč. koho; co, koho přes co) hnaním dovést, dopravit, zprav. přes něj. prostor: p. stádo dobytka; p. ovce přes potok; vítr přehnal mrak přes měsíc, chem. provést destilaci v proudu par, např. vodních 2. (co) přemrštěně udělat, zprav. vyjádřit; zveličit, nadnést 2, upřílišit, přestřelit 2: trochu to otužování přehnal; p. karikaturu, požadavky; p. něco do krajnosti, do nemožnosti 3. řidč. (co) potlačit, odstranit něco zprav. slabšího něčím silnějším: jalovcem chtěla p. vůni mléka spáleného (Baar) †4. (koho, co) hnaním unavit, prohnat, uštvat: nechtěl jít tak daleko, aby krávy nepřehnal (Tyl) 5. nář. (koho, 4. p.) postrašit: přehnalo jej to, ví, že šlo o chléb (Jir.) *6. (koho, co) přetáhnout 6, uhodit: přehnal šavlí tlusté jeho lýtko v holínkách (Mrš.) †7. (komu co) zahnat: já vám přeženu panské choutky (V. K. Jeř.); — přehnati se dok. 1. prudce přeběhnout, přejet, přelétnout ap.: přes cestu se přehnal zajíc; vlak se přehnal; bouřka se rychle přehnala; přen. přes jeho hlavu se přehnala léta (Vrchl.) †2. uhnat se, uštvat se: žena se mu přehnala (Rais); v práci se přehnali (Prav.); jen se nepřežeň (Šim.); — ned. přeháněti, p. se