překračovati, překročovati ned. 1. (též †překráčeti, 3. mn. -ejí, Havl.) k překročiti: p. příkop; p. hranice; – zř. a zast. vyptávání překračuje na jiné věci (Lang.); – p. léta mládí; p. plán, normy; – p. pravomoc; p. dohodu *2. jen překračovat přešlapovat (z nohy na nohu): p. v rozpacích (Šal.)