překroutiti dok. (3. mn. -í, rozk. -kruť, trp. -cen) (co) 1. příliš zkroutit; kroucením pokazit, porušit: p. nit; – p. drát, pero hodinek 2. (co) nesprávně, často záměrně, změnit, vyložit (znění slova n. smysl něčeho); zkomolit: p. jméno; p. smysl slov; překroueená zpráva; p. skutečnost; — ned. překrucovati