přemáhati ned. 1. k přemoci 1-4: p. nepřítele, soupeře; plavec přemáhá proud řeky; kapka vody přemáhá skálu (Svět.) rozdrobuje ji; – p. překážky; p. technické záludnosti skladby; (spolužák) uměl víc a přemáhal mě (Jir.); – p. city, pokušení, bolest; stěží přemáhal slzy; – přemáhá ji radost; přemáhala mě únava 2. (co, koho) přespříliš namáhat 1, 2: p. své síly přepínat; p. zrak; – stálé vypětí ho už přemáhá přespříliš vysiluje; — přemáhati se ned. k přemoci se: musila se p., jak jí bylo do smíchu; p. se ze všech sil; – poněk. zast. psali jsme mu, aby se nepřemáhal (Rais)