přemýšleti (3. mn. -ejí) (†přemyšlovati Jir., A. Mrš. aj.) ned. 1. myslit 1; (o kom, čem; řidč. nad čím; †nač Sab.; †oč Wint.; †co Wint.) v mysli se někým, něčím zabývat; uvažovat, přemítat 1: hluboce, usilovně p.; vytrhnout se z přemýšlení z přemítání; rozhodnout se bez dlouhého přemýšlení; – p. o dětech, o budoucnosti; přemýšleli, co počít; tolik nad tím přemýšlel †2. (nač) pomýšlet, zamýšlet (co): p. na pomstu (Něm.) ○ předp. na- se, po-, u- se, za- si; nás. přemýšlívati ○ předp. na- se