přeměniti dok. (3. mn. -í) 1. (koho, co) udělat jiným; (co, koho več, řidč. nač) udělat z někoho, něčeho něco jiného; změnit, přetvořit: pobyt v cizím prostředí ji značně přeměnil; chtít p. svět; p. někoho, něco od základu; – p. pustou stráň ve vinici; p. kapitalistický stát v socialistický; p. kanceláře na byty; geol. přeměněné horniny metamorfované 2. (koho, co več, řidč. nač) zázračnou, nadpřirozenou mocí udělat z někoho, něčeho něco jiného; proměnit 1: synek v jelena přeměněný (Něm.); p. chaloupku v carský dvůr (Něm.) 3. řidč. (co) vyměnit: přeměnili (si) svá místa; — přeměniti se dok. 1. (~; več, řidč. nač) stát se jiným, něčím jiným; změnit se: přeměnil se k nepoznání; v naší společnosti se mnoho přeměnilo; lítost se přeměnila v hněv 2. (~; več, řidč. nač, za koho) nadpřirozenou, zázračnou mocí se stát něčím jiným; proměnit se: čaroděj se přeměnil v zlého ptáka 3. řidč. být nahrazen jiným téhož druhu; vyměnit se, vystřídat se: přeměnili se na svých místech