přeskakovati ned. k přeskočiti 1, 2, 4-9, k přeskákati 1: p. švihadlo, přes švihadlo; p. přes louže; – p. z větve na větev; – jiskry přeskakovaly mezi póly; – p. (v řeči) z jedné věci na druhou; – hlas mu přeskakuje rozechvěním; – p. při četbě celé stránky; – porouchaný zámek přeskakuje; srdce začalo p.; expr. přeskakuje mu v hlavě; – v dálce přeskakovalo světlo; → nás. *přeskakovávati (Jir.)