přespolní (†přespolný) příd. 1. náležející do jiné obce, pocházející z jiné obce (op. domácí 2, zdejší): p. mládež; provdat se za p-ho hocha; škol. p. žák nebydlící v místě školy †2. jsoucí z jiného, cizího prostředí: mnoho p-ho lidu do města přichází (Havl.) venkovského; ze šlechtických rodin jak domácích, tak p-ch (Tomek) cizozemských 3. zř. vedoucí přes pole: – p. cesty (Svob.) polní; sport. p. běh závod ve volné přírodě (po cestách); → přísl. k 1 *přespolně: co vím jen p. (Konr.)