přetrhnouti dok. (min. -hl, trp. -žen) 1. (co) trhnutím, škubnutím porušit souvislost, rozdvojit, rozdělit; roztrhnout; porušit, přerušit vůbec: p. nit, řetízek; p. pásku u stroje; přetržený list papíru; – p. spaní; přetržení ticha; smrt jí přetrhla život ukončila; řidč. vykonat cestu bez přetržení bez zastávky; expr. rodiče jí známost přetrhli (čast. zatrhli) překazili, učinili jí přítrž 2. (co) přeškrtnout: p. slovo, podpis *3. (koho, co) přílišným namáháním, přepětím zchvátit, ztrhat: kníže pán přetrhl cestou čtyři koně (Třeb.); — přetrhnouti se dok. 1. trhnutím, škubnutím se rozdvojit; roztrhnout se; porušit se, přerušit se vůbec: lano se přetrhlo; tkanička u boty se přetrhla; – přetrhl se jí hlas (O. Schein.) přerval se 2. expr. přílišnou horlivostí, námahou se schvátit; přetrhat se 2, ztrhnout se: v práci se nepřetrhne; může se p., ale nezavděčí se; — ned. přetrhovati, přetrhávati