převrátiti dok. (3. mn. -í, rozk. -vrať, trp. -cen) 1. (co, koho) obrátit vzhůru nohama, na druhou, zprav. opačnou stranu; převrhnout 1, překotit 1: p. stoličku, vůz; p. štěně na záda převalit; p. kapsu naruby; p. kmen (Krásn.) skácet; p. list (v knize) obrátit; p. do sebe sklenici, pivo rychle, hltavě vypít; p. oči v sloup; p. trůn, přen. (Krásn.) svrhnout vládce; p. byt naruby (při úklidu) všecko důkladně vyčistit, uklidit; ♦ převrátí (čast. obrátí) několikrát korunu v dlani, než ji vydá je velmi šetrný 2. obracením zpřeházet, uvést v nepořádek, přehrabat: převrátil byt (při hledání) úplně prohledal; ♦ p. všecko vzhůru nohama 3. (co) podstatně změnit: přeměnit 1; (koho, 4. p.) přimět, pohnout k něčemu jinému, získat pro něco jiného: p. způsob výroby; jeho mínění nikdo nepřevrátí; všechno převrátí v žert změní; poněk. zast. p. smysl (Tyl), obyčejný pořádek (Svět.) pokazit, porušit; – zast. p. (kázáním) pohany (Podl.) obrátit na víru; — převrátiti se dok. 1. otočit se spodní stranou nahoru, narub, vzhůru nohama, vychýlit se z přirozené polohy; obrátit se 1, překotit se: p. se na břicho, na druhý bok; vůz se převrátil převrhl se; ♦ převrátí se mi žaludek (Tyl) udělá se mi nevolno 2. proměnit se 1, změnit se, obrátit se 6: počasí se převrátilo: je už hodný, úplně se převrátil změnil k lepšímu ○ předp. z-; — ned. převraceti, p. se