převratný příd. 1. směřující, vedoucí, vztahující se k hlubokým změnám znamenajícím převrat (ve význ. 1); epochální, pronikavý: p. vývoj, návrh, objev; p-é změny; p-é dílo; p. význam vynálezu 2. usilující o převrat (ve význ. 2) n. vztahující se k němu: p-é hnutí; p-é živly; p-á hesla 3. zast. mat. převrácený: p-á hodnota; → přísl. převratně: p. zasáhnout; p. se měnit; → podst. převratnost, -i ž.: p. dějin; p. objevu