převzíti dok. (1. j. -vezmu, rozk. -vezmi, min. -vzal, trp. -vzat, podst. -vzetí) přejmout 1. (co, koho) vzít, uchopit, vzít do rukou od někoho jiného; přebrat 3 (op. předat 1): p. zavazadlo; p. dopis od listonoše; převzal (z jeho rukou) peníze pro přítele; p. dívku v kole; přen. p. moc do svých rukou 2. (co, koho po kom) vzít po někom n. od někoho do vlastnictví, do užívání, do péče; dále po někom užívat něco osvojeného; přebrat 3, ujmout se (čeho): p. hospodářství; p. dědictví po otci; p. továrnu do vlastnictví; nájemníci převzali dům do společné péče; p. novostavbu od stavitele; p. nemocného do ošetření; p. něčí názory, metody, zvyky; slovo převzaté z cizího jazyka; obch. převzetí zboží přejímka 3. (co) vzít na sebe urč. závazek, něj. povinnost na kratší n. delší dobu; uvolit se něco zastávat (často za někoho, po někom): p. funkci, závazek, velení, řízení výroby, patronát nad družstvem; p. redakci časopisu; p. roli za onemocnělého herce, po onemocnělém herci; p. v poslední chvíli referát 4. řidč. (koho, 4. p., komu) přetáhnout, přebrat 4: p. kamarádce milého