přiběhnouti dok. (min. -hl, podst. -hnutí) 1. (kam) během se dostat k něj. cíli; doběhnout 1: p. do cíle; p. včas na nádraží 2. expr. rychle přijít; přispěchat, přichvátat: přiběhl se vzkazem; čekal, až pro něho přiběhnou 3. expr. (na koho, co) dostavit se za někým, někam za jistým účelem, s přáním, stížností ap.: přiběhl na mne, abych mu pomohl; p. s každou maličkostí na úřad; přiběhla na něho přišla mu vyčinit; — *přiběhnouti se dok. přihodit se, udát se: co se přiběhlo od té doby (Jir.); — ned. přibíhati