přiblížiti dok. (3. mn. -í, rozk. -bliž) 1. (co, koho k čemu, komu) dát, dopravit, posunout do větší blízkosti něčeho, někoho: přiblížil rty k jejímu čelu; p. dopis k očím 2. kniž. (co) učinit časově bližším něj. mezníku: smrt přiblížila konec utrpení 3. (koho, co komu, ke komu) učinit blízkým, milým, vzbudit vzájemné sympatie; sblížit: společná práce jí ho přiblížila; (smířlivost) všecky k sobě přiblížila (Hál.) 4. (co komu) učinit snazším k pochopení, jasnějším, názornějším; objasnit 2, ozřejmit, vyložit: p. čtenáři minulost; p. filosofické myšlenky široké veřejnosti 5. (co čemu, k čemu) učinit podobnějším: p. poesii hudbě (Vrchl.) připodobnit; přiblížení jazyka literatury k jazyku hovorovému (Havr.); — přiblížiti se dok. 1. (~; ke komu, čemu; poněk. zast. komu čemu) dostat se do samé blízkosti někoho, něčeho, blíže přijít, přijet ap.: kroky, hlasy se přiblížily; loď se přiblížila k břehu; p. se cíli 2. (o něčem nehybném) octnout se v samé blízkosti něčeho: cíl se přiblížil na dosah ruky 3. (o čase) téměř nastat; (k čemu, čemu) s plynutím času se dostat blíž k něj. časovému mezníku: prázdniny se přiblížily; přiblížil se čas zkoušek; – vypravování se přiblížilo ke konci nachýlilo se 4. (komu; ke komu) stát se milým, sympatickým, důvěrně se seznámit, vejít ve styk s někým; sblížit se (s kým); učitel se snažil p. se žákům; netroufal si p. se k ženě 5. (čemu, k čemu) stát se podobným: p. se vzoru; stanoviska velmocí se přiblížila; ned. přibližovati, p. se