přihlásiti dok. (3. mn. -í, rozk. -hlas, trp. -šen) 1. (koho, co) ohlásit, oznámit někoho, kdo má něco vykonat, být do něčeho zařazen, přijat ap., něco, čeho má být nějak užito ap.: p. dítě do školy; p. pobyt; p. rádio *2. (co) prohlásit 1, ohlásit, říci: "a odpoledne české divadlo (bude)!" přihlásil Hýbl chutě a směle (Jir.); — přihlásiti se dok. 1. ohlásit, oznámit svou přítomnost, účast, funkci, stanovisko ap.: p. se na úřadě; p. se osobně, telefonicky; přen. stáří se přihlásilo nemocemi ohlásilo se; jaro se už přihlásilo; veř. spr. ohlašovacím lístkem oznámit počátek a ukončení pobytu: p. se k trvalému, přechodnému pobytu 2. (k čemu; nač; kam) ohlásit, oznámit svou ochotu něco vykonat, něčeho se zúčastnit, někam se zařadit: p. se ke zkoušce, k odběru něčeho; p. se na brigádu; p. se do kursu 3. (oč) oznámit, uplatnit nárok na něco: p. se o své právo; p. se o práci; p. se o slovo, k slovu 4. (ke komu, čemu) projevit svou příslušnost, náklonnost, vztah k někomu: p. se k známým; p. se k svým názorům, ned. přihlašovati, p. se