přihnati dok. (1. j. -ženu, rozk. -žeň) (koho, co; koho, co kam) poháněním, hnaním dopravit, přivést na urč. místo: p. dobytek do chléva; vítr přihnal mraky; přen. bída ho přihnala až na pokraj zoufalství dohnala; — přihnat se dok. expr. rychle, prudce se přiblížit, přijet, přiběhnout ap.: přihnalo se auto; přihnal se domů uřícený; večer se přihnala bouře; — ned. přiháněti