přijmouti (†přijíti Jir., zř. a nář. přijati) dok. (1. j. -jmu, rozk. -jmi, -jměte, min. -jal, trp. -jat, podst. -jetí, přech. min. -jav) 1. (co) vzít k sobě n. pro sebe (do vlastnictví) něj. nabízenou věc: p. plat; p. dopis; p. zakázku, pomoc 2. (koho, 4, p., kam; koho) vzít (k sobě do ochrany ap.): p. někoho na byt, do bytu; p. pod střechu; p. na milost 3. (co) uchopit, zmocnit se nějak (rukama, myslí ap.) něčeho; chopit se něčeho, vzít (rukama, na vědomí ap.): p. rámě; p. podávanou knihu; p. blahopřání, radu, slib; přijměte mé díky; p. zprávu o něčem; p. nabídnutí k sňatku; p. něčí slova jako urážku vyložit si; p. telefonický hovor zachytit 4. (koho, co) pustit k sobě někoho k rozhovoru, dát se navštívit, poskytnout slyšení někomu: p. hosta, návštěvu; přijal ho vlídně 5. (koho, 4. p.; koho zač) vzít, pojmout do něj. celku; vzít, pojmout, upoutat k sobě: být přijat na vysokou školu; p. do strany; p. za člena; p. za muže (manžela), za ženu (manželku) uzavřít s někým manželství; p. za vlastní (děvče, hocha) adoptovat 6. (koho, 4. p., kam, jak) svěřit vykonání něčeho někomu; vzít (do služby): p. hocha do učení; p. pracovníky do dolů; p. brigádníky na výpomoc; p. starší ženu za hospodyni 7. (co) vzít si na starost, ujmout se něj. úkolu, uvázat se v něj. povinnost: p. místo účetního; p. funkci předsedy; p. úřad; p. práci; práv. přijetí směnky akceptace, akcept 8. (co) uznat, souhlasit (s čím): p. návrh; p. rozsudek; p. pozvání; p. vyzvání k souboji; práv. p. trest vzdát se opravných prostředků proti rozsudku 9. (co) dostat něj. podobu, vzhled; nabýt 1 (čeho): tvář přijala bolestný výraz; příroda přijala podzimní ráz; — přijmouti se dok. začít růst; ujmout se, uchytit se: sazenice se přijaly; — ned. přijímati