přikázati dok. (1. j. -žu, -ži, rozk. -kaž) 1. (komu co) dát příkaz k něčemu; nařídit II 1, rozkázat, poručit, nakázat 1, uložit: p. dětem, aby seděly klidně; lékař přikázal nemocnému ležet; kouřil jsem příliš proti přikázání doktora (Zey.) 2. (co, koho komu, kam) přidělit 2, určit: p. někomu byt; byl služebně přikázán do vzdáleného města; práv. přikázání pohledávky (dř.) způsob exekučního uspokojení věřitele pohledávkou dlužníkovou; — †přikázati se dok. (komu) zavázat se: i přikázal se jednotě táborské ve službu (Pal.); — ned. přikazovati, p. se