přiletěti (3. mn. -í), přilétnouti, ob. přilítnout (min. -tl, podst. -tnutí) dok. 1. (odkud; kam; ~) letem se přiblížit, dospět: ptáci přiletěli z jihu; motýl přilétl na květ; letadlo přiletělo na letiště; p. letadlem; přen. přiletěla zpráva o neštěstí; zeptala se, jak jí nápad přilítl (Jir.); ♦ přiletěla k nim vrána, přiletěl k nim čáp narodilo se jim dítě 2. expr. přiletět, přilítnout (~; odkud; kam) rychle přiběhnout, přijet; vykonat rychlý pohyb: děvče přiletělo jako vítr; přilítl k vlaku pozdě; vtom přiletí kočár (Něm.); – hřmot přiletěl z ulice (Jir.) 3. kniž. objevit se, nastat: přiletělo nenadálé štěstí; přiletěly vánoce (Třeb.); noc přilítla (Zey.); — ned. přilétati