připojiti dok. (3. mn. -í) 1. (co k čemu, nač; co) spojit něco s něčím v souvislý celek: p. ústřední topení na dálkový rozvod páry napojit; p. vagóny k vlakové soupravě připnout, přivěsit (žel.); p. telefonní přístroj zapojit 2. (co k čemu, *čemu Zey.; co) dodat 1, doplnit, přiřadit (k čemu): p. k žádosti doklady přiložit; p. ke spisu doslov, rejstřík; p. k smlouvě podpisy; p. obec k sousednímu okresu přidružit; p. poznámku, vysvětlení; řekl své mínění a pak připojil, že...; — připojiti se dok. (ke komu, čemu) přidat se, přidružit se, přiřadit se: p. se k příteli na procházce; p. se k výprave; p. se k někomu (v debatě ap.), přen. projevit shodný názor s někým; p. se k mínění většiny; k únavě se připojila nemoc; — ned. připojovati, p. se