přirovnání, s. část jaz. projevu užívající vytčení shodných a rozdílných vlastností dvou n. více jevů, věcí, osob ap.; srovnání: výstižné, chybné p.; užívat v řeči p. a obrazů; ust. spoj. v p. k ní (čast. ve srovnání, kniž. v porovnání s ní) byl ošklivý (Něm.); vydání jest u p. k jiným levné (Lum.); ob. to není ani p. to je naprosto něco rozdílného; jaz., liter. prostředek, jímž se určuje jev vytčením vlastností shodných s jiným; expr. zdrob. *přirovnáníčko, -a s. (Kos.), v. též přirovnati