přirozený příd. 1. daný přírodou (ve význ. 1, 2), vyplývající z řádu, zákonitostí přírody, souvisící s přírodní zákonitostí: p. běh světa; p-á dobrota srdce; p-á inteligence; p-á odolnost vůči nemoci; p-á smrt; p. výběr přírodní (biol.); bot. p-é (rostlinné) společenstvo odpovídající složeními vývojem podmínkám urč. prostředí (např. smrčiny v horách); bot., zool. p. systém rostlin, živočichů vyjadřující jejich vzájemnou příbuznost; jaz. p. rod mluvnický rod jmen osob a zvířat rozlišený podle pohlaví; hist. práv. p-é právo souhrn právních norem, jejichž původ je v lidské přirozenosti, nezávisle na právním řádu společnosti; hud. p-é tóny (u dechových nástrojů) takové, jichž lze dosáhnout beze změny vzduchového sloupce; mat. p-é číslo celé kladné (1, 2, 3, 4,...); p-á posloupnost čísel posloupnost přirozených čísel; p. logaritmus jehož základ je číslo e (tj. 2, 718281...) 2. nevytvořený uměle, nezpůsobený lidským zásahem; přírodní 2: pohoří tvoří p-ou hradbu; p-é větrání v dolech; p-é hranice, překážky; p-é perly; tech. p-é chlazení, větrání bez strojního zařízení; p-é stárnutí materiálu vlivem času, prostředí ap.; chem. p-é látky v přírodě se nalézající, přírodní 1 (např. hormony, vitamíny, terpeny) 3. nehledaný, nestrojený, nelíčený, nenucený, bezprostřední 3: p. způsob řeči; p. půvab, smích 4. hovor. samozřejmý, obvyklý, běžný 1: bála se o dítě, to je p-é; je to p. důsledek dlouholeté choroby †5. daný rodem, národností; rodilý, rodný: p. Čech; p. dědic stolce knížecího (Goll); → přísl. k 1-4 přirozeně: je p. inteligentní; p. se zalesnit; – p. vyschlé dřevo; – její slova zněla p.; – hovor. o to mu p. nejde ovšem; p. z toho má radost; → podst. přirozenost v. t.