přiskočiti dok. (3. mn. -í) 1. (ke komu, čemu) přiblížit se skokem n. (expr.) rychlým pohybem: pes přiskočil k dětem; expr. číšník přiskočil k hostu; přen. p. někomu na pomoc pohotově pomoci; p. radou (Šal.) rychle poradit 2. řidč. zast., zprav. neos. přiskočí, přiskočilo (čemu; na čem) přibude, přibylo (zprav. na ceně): ovsu přiskočilo (Prav.); dnu přiskočilo o plnou hodinu (Vrba) prodloužil se