přistihnouti dok. (min. -hl, trp. -žen, přech. min. -stihnuv, zast. -stih) (koho, co) nevítaně zastat při činu, zprav. nedobrém, a proto tajeném; dopadnout 1, překvapit: p. někoho při činu; pán ho přistihl, jak nesl jedli (Něm.); přistihl se, že na to stále myslí; přistižený zloděj