přivázati dok. (1. j. -žu, -ži, rozk. -važ) 1. (koho, co k čemu) připevnit provazem, řetězem ap.; připoutat 1: p. psa k boudě; p. člověka ke kůlu; nemocný musil být přivázán k posteli; p. ruce k tělu; p. růže lýkem; p. loďku ke břehu; přen. expr. p. (čast. uvázat) si ženu na krk oženit se; p. se ke kupeckému krámu (Staš.) stát se kupcem 2. (co, koho) vázáním na něčem upevnit, na něco zavěsit: p. lano ke stromu; p. si čistou zástěru; přivázali ho (Peruna) za nohy na ocas kobyle (Havl.); tužka na provázku přivázaná; po cvičení dal (hejtman) dva vojáky před špýcharem p. (Šrám.) za trest připoutat do visuté polohy 3. řem. (co) (v knihařství) dodatečně vevázat: p. předsádkové listy; p. další svazky k prvnímu