přivésti dok. (1. j. -vedu, rozk. -veď, min. -vedl, trp. -veden) 1. (koho, co; koho, co kam) dovést někam, způsobit, zařídit příchod někoho n. dopravu něčeho vedením (op. odvésti 1): p. děti do školy; p. za ruku; p. kupce; p. lékaře; p. na statek hospodyni uvést sňatkem; p. na krk dvě děti (expr.) (o obtížné povinnosti) dát na starost, do péče; p. do země odolný dobytek (Olb.) zavést chov; p. někoho na svou stranu učinit stoupencem svých názorů, své ideologie ap.; p. někoho k nějakému názoru 2. (koho, co kam, odkud) způsobit, stát se příčinou, že se někdo, něco octne na něj. místě: co vás sem přivedlo?; náhoda mu přivedla do cesty přítele; cesta nás přivedla ke hradu; (Hanýžku) přivedl domů hlad (Baar); p. někoho před soud; p. na Sibiř (Jir.) do vyhnanství; p. do hrobu, do blázince; p. na svět dát život; porodit 3. (koho, co do čeho, k čemu, kam) způsobit, stát se příčinou, že se někdo, něco octne v něj. stavu, postavení, že se s někým, něčím něco děje, že něco nastane: p. někoho do rozpaků, do úzkých, do trapné situace, do neštěstí, do lidských řečí, na scestí, na mizinu, na žebráckou hůl, vepsí; p. třaskavinu k výbuchu; p. mléko do varu; p. někoho do varu rozohnit ho; p. někoho do nálady; p. někoho k sobě, k vědomí; p. na dobrý nápad, na myšlenku, na stopu; p. někoho na jiné myšlenky; p. do pořádku; p. situaci ad absurdum; p. nazmar, vniveč; p. statek na buben; p. ženu do jiného stavu; p. děvče do hanby do jiného stavu; p. spor ke konci; p. k dřívější slávě, k vítězství, do módy (Ner.); p. řeč na něco; p. někomu něco na paměť; p. z míry, z konceptu, z rozumu 4. řidč. (co) způsobit, přivodit 1: p. obrat do jednání (Havl.); schválně jsem si to (nemoc) nepřivedl (Rais) 5. (koho, 4. p., k čemu) přimět, přinutit, pohnout 4: p. někoho k rozumu, k poslušnosti, k řeči 6. ob. p. to (kam: na co) dopracovat se úspěchu n. nezdaru: ten to přivede daleko dotáhne; uč se, abys to někam přivedl; p. to na doktora, na generála, – p. to na šibenici 7. poněk. zast. (koho, 4. p., oč) připravit: p. o život (Třeb.); p. o hlavu (Ner.); p. o rozum (Podl.); p. o zdraví (Prav.); o jmění (Koubek); král, kterého osud o nevěstu přivedl (Něm.) †8. (co) uvést, předestřít: tyto přivedené tři hlavní báje (Erb.) †9. (co na sebe) stát se vlastníkem něčeho, ujmout se, zmocnit se něčeho: p. koupí na se (Jg.); — ned. přiváděti