přivlastňovací příd. jaz. posesívní: p. přídavné jméno vyjadřující vztah vlastnictví (jedince) v užším i širším smyslu; p. zájmeno jímž se přivlastňuje někt. ze tří mluvnických osob (např. můj, váš, jejich,...); zvratné zájmeno p. jímž se přivlastňuje kterékoli osobě, je-li ve větě podmětem (svůj); p. genitiv vyjadřující vlastníka n. původce, popř. věc, k níž něco přísluší