přizpůsobivý příd. schopný se přizpůsobit, přizpůsobovat: p. člověk; samotářský a v poměru k společnosti nepřizpůsobivý postoj (Štoll); → přísl. přizpůsobivě: citlivě a p. doprovázet na klavír; p. pružná logičnost (Píša); → podst. přizpůsobivost, -i ž.: stupeň p-i; p. lidské povahy; p. poměrům (K. Čap.); biol. p. organismu schopnost přizpůsobit se, reagovat na podmínky vnějšího prostředí, adaptace; fyziol. p. oka k vidění do blízka a na vzdálenost akomodace