pšenice, -e (obl. pšenka, -y, Rais, Slád. aj., nář. pšence, -e, Rais, Něm.) ž. 1. obilnina s válcovitým n. hranolovitým klasem a s lesklými červenohnědými obilkami: ozimá p.; p. jarka; sklizeň p.; lán zlaté p.; bylo to o pšencích (Čap.-Ch.) pšeničných žních; zast. turecká p. (Klicp.) kukuřice; ♦ tady mu p. nepokvete, nekvete nebude mít, nemá tu štěstí, úspěch, zde se mu nebude dařit, nedaří; koukol mezi p-í špatní lidé (špatné věci) mezi dobrými; bot. rod Triticum: p. setá; p. dvouzrnka; zeměd. p. vouska 2. obilky této obilniny: pytel p.; → zdrob., zprav. expr., pšenička, -y ž.: zlatá p.