půda, -y ž. 1. vrstva zvětralých hornin na povrchu země, na kt. roste rostlinstvo; zem, hlína: orná, úrodná, kamenitá, písčitá p.; těžká p.; obdělávat, kypřit pudu; ♦ slova (rada ap.) padla na úrodnou půdu byla pochopena, měla úspěch, výsledek; odb. kulturní p.; humusová p.; podzolová p.; biol. (živná) p. živný základ pro pěstování mikroorganismů; přen. kniž. nalézat živnou půdu prostředí, podmínky, poměry příznivé pro vývoj něčeho; bakteriální p. 2. pevný zemský povrch vůbec; země: vystoupit z lodi na pevnou půdu; mít (ztrácet) pevnou půdu pod nohama, zprav. přen. mít (ztrácet) pocit jistoty; ocitat se na kluzké, vratké, nejisté půdě, přen. v nebezpečné, nejisté situaci; zkoumat půdu, přen. zjišťovat situaci, možnosti; přen. horká (řidč. sopečná) p. nebezpečné, neklidné prostředí, území; ♦ p. ho tu pálí pod nohama nemá tu stání n. necítí se tu bezpečen; p. mu hoří pod nohama je v úzkých; stav. neúnosná p., rostlá, základová p. 3. území, oblast 1, kraj 3, krajina 1, místo 1 (vůbec): rodná p.; pražská p.; universitní p.; setkávat se na neutrální půdě (zprav. přen.); přen. vyřídit něco na půdě odborové organizace; nové ideje získávají půdu mezi mládeží začínají mít vliv; ztratit půdu mezi dělnictvem pozici, vliv 4. pozemky sloužící polnímu a lesnímu hospodářství: zděděná p.; panská p.; obdělávat půdu; panenská p.; ekon. základní výrobní prostředek zemědělské výroby: hlad po půdě; vlastnictví, vyvlastnění půdy; p. patří těm, kdo na ní pracují 5. prostor (místnost) pod střechou budovy, stavení: sušit prádlo na půdě; ♦ nář. hledět na někoho z půdy (Svět.) spatra, svrchu; odb. velká místnost, skladiště ap.: piv. p. ječmenová, sladová 6. řidč. podlaha 1, vůbec spodek, dno něčeho: tmavá p. světnice (Jir.); – odb. p. pece, pecní p. spodek průmyslové pece (tavicí, pekárenské ap.); kožel. lícová strana podešve (po kt. se chodí) 7. základní plocha; pozadí 1 (zprav. něj. vzoru), podklad 1: bílé ornamenty na modré půdě; pestrý vzor na světlé půdě základní barevné ploše 8. základ, podklad 3, předpoklad 1, podmínky 2, možnosti (ve význ. 1) (něj. činnosti, něj. vývoje); prostředí 1: řecká mytologie je půdou řeckého umění; připravit půdu pro pád reakce; vytváří se p. pro vznik revoluce; zůstat na půdě fakt, reality; – příznivá p. pro úvahy; postavení dobyté na společenské půdě (Podl.); → zdrob. k 5, zř. expr. k 1 půdička, -y ž.: úzká p.; – kompostovat ušlechtilé p-y; řidč. půdka, -y ž. (Herrm.)