půle, -e (†půla, -y ž., Staš., †půl, poli, *pole, -e Něm.) ž. 1. část celku vzniklá jeho rozdělením na dva stejné díly; půlka 1, polovice 1, polovina 1: vyklonit se půlí těla z okna; hrát na vlastní půli hřiště; první p. zápasu poločas; zavřít obě p. dveří; p. platu; zast. a obl. tloukla právě půla 2. střed, prostředek: přeříznout prkno v půli; zast. v půli, jak by ji bičem přeťal (Něm.) v pase