půlměsíc (*polo- Hol.), -e m. 1. měsíc (ve význ. 1) v první n. poslední čtvrti; měsíční srpek; jeho tvar: p. vycházející z mraků; – obočí vykroužené do půlměsíce 2. jeho zpodobení jako symbol islámu: minarety se zlatým p-em; vlajka s p-em; přen. vyznavači p-e muslimského náboženství; bojovat proti p-i (Pal.) tureckému panství; → zdrob. k 1, 2 půlměsíček (*polo-), -čku m.: obloha s p-em a hvězdičkami; p. kmínu; zamodralé p-y na nehtech; – věžička s p-em; půlměsícovitý příd. mající podobu půlměsíce: p. kohoutí hřeben; půlměsícový příd. řidč.: křivá p-á šavle; půlměsíčitý (*polo- Sova) příd. řidč. připomínající půlměsíc: p-é obočí (Nový); půlměsíčkovitý příd. připomínající půlměsíček: p-é řasy; půlměsíčkový příd. řidč.: p-é ozdoby; půlměsíční (†-měsíčný Herrm.) příd. týkající se poloviny měsíce, zvl. trvající půl měsíce: p. úroky, dovolená