působivý příd. k působiti 1. (též †působlivý Sab., *působný Míkovec) mající účinek; účinný: p-á řeč uchvacující, strhující; p-é důvody přesvědčivé; četba p-ch veršů; p. lékařský prostředek †2. projevující se něj. působností, činný 1, činorodý: p. voják (Klicp.); p. život (Tyl); → přísl. působivě; → podst. působivost, -i ž.