půvab, -u m. (6. j. -u) 1. jemná krása působící milým, příjemným dojmem; okouzlující vliv, působení; kouzlo 3, líbeznost: p. mládí; p. dívky; zjev plný p-u; neodolatelný p.; historický p. Prahy (V. Mrš.); teskný p. čekání (Neff); to má svůj p. 2. řidč. co je přitažlivé: smích byl jejím p-em (Maj.); zralé ženské p-y vnady