pašalik, pašalík (†bašalik Tom., †bašalík Krok), -u m. (6. j. -u, 6. mn. -cích) (z tur.) 1. (v osmanské říši) území spravované pašou (ve význ. 1) 2. expr. území, místo n. obor, kde někdo libovolně a neomezeně rozhoduje: jsou v něm (městě) dva p-íky (Vrba); dělá si z podniku svůj p.