pažit, -u m. (6. j. -u, -ě) (*pažit Svět., *pažiť Quis, Klost., -ti, -tě ž., nář. pažití, -í s., Svět.) místo porostlé svěží trávou; trávník: jarní, zelený p.; usednout na měkký p.; → zdrob. *pažitek, -tku m. (V. Mrš.)