pachole, -te s. †1. chlapec, hoch; pacholík 1 (zast.): tříleté p.; zanechal dva syny, ještě p-ata; loučila se s děvčaty i s p-aty (Něm.) 2. páže: s králem jde velký houf jízdných, p-at, žoldnéřů a sluhů (Jir.) 3. zř. zast. mladší pacholek; mladý pomocník vůbec: co je to za p., když mezi nás (čeledíny) nejde (Baar); – jako p. kancelářské služby písařské vykonávat (Stroup.) praktikant 4. tech. pomocný přidržovací nástroj (zejm. při zpracovávání dřeva); loď. p. (úvazné) sloupek na palubě n. na břehu k upevňování lan při uvazování lodi; → expr. zdrob. k 1 pacholátko, -a s. (6. mn. -ách)